Inkluze jako politikum, inkluze jako hrozba

Tak si paní ministryně školství poklábosila s panem prezidentem o inkluzi. Ale kdy se konečně dočkáme toho, že se obrátí i na ty, kterých se inkluze opravdu týká?

Inkluze už dlouho bouří hladiny různých internetových debat. Stala se dokonce tématem mediálním a bohužel i politickým. Ale jestli budou žáci s mentální retardací chodit do základních nebo do speciálních škol, to by měla být otázka především odborná. Kromě dětí a jejich rodičů se inkluze dotýká tisíců učitelů zejména základních škol. Inkluze možná změní podobu základních škol, možná dokonce základní školy, jak je známe dnes, přestanou existovat. Možná budou žáci před špatně připravenou inkluzí utíkat na víceletá gymnázia nebo na soukromé školy. Inkluze je politikum, inkluze je hrozba.

Základní školy na masivní příchod žáků ze speciálních škol nejsou připraveny. To není výmluva ani otázka dobré vůle. Na základních školách chybí speciální pedagogové, psychologové, asistenti. Základní školy nemají pro takovou práci organizační a materiální podmínky. Naopak dokument, podle kterého se dnes tito žáci vyučují – příloha RVP ZV – má být zrušen. Zdrojem peněz na inkluzi mají být, jak napovídá Akční plán inkluzivního vzdělávání, především evropské fondy. Ty však nejsou nekonečné a navíc takové projekty, jak dobře víme z minulého období, doslova užírají obrovské částky na vlastní provoz. Mnozí se už těší, jak budou olupovat perníček.

Je zcela typické pro práci MŠMT, že nejprve zbrkle připraví a schválí nějaký dokument a teprve pak se milostivě obrátí na učitelskou veřejnost: alespoň nějakou spanilou jízdu po krajích ministryně Valachová slibuje. Kdyby ale opravdu stála o názor učitelů, neměla to udělat přesně naopak? Neměla raději vyrazit mezi učitele základních a speciálních škol a dívat se na jejich práci a ptát se na jejich zkušenosti? Neměla by si uvědomit, že tím opravdovým odborníkem na inkluzi není ani ona, ani pan prezident? Inkluze nemá být politikum, inkluze nemá být hrozba, inkluze má být především šance.