Průvan z Britských listů aneb Kartousovo učené tlachání
Předvádí to v dalším obsahově tradičním opusu s názvem Zeman ve třídách, skryté kurikulum a pedagogická statečnost. V podkapitolce Rigidita opět omílá mezi experty oblíbenou představu dnešní školy s „designem“ jako „za Marie Terezie“. Předkládá hrůzyplný obraz „Třídy s řadami „kostelních“ lavic, v nichž mají děti pokud možno tiše sedět a zaznamenávat, co jim učitel, svrchovaný pán nad pravdou veškerenstva, odhalí.“ Řady lavic – to je jediné, čeho si dokáže zaslepený Kartous na dnešních školách všímat. Stačí mu jen nakouknout do třídy a šmahem odsoudit. Že se již dávno daly třídy do pohybu, to Kartousovi samozřejmě uniká. Jestliže dává rovnítko mezi nějaké tereziánské memorování a dnešní práci ve školách, musí být mimořádně zabedněný a mimořádně zaujatý.
„Děje se tak v rigidně stanovených časových jednotkách, na jejichž počátku žáci vzdávají úctu nezpochybnitelné autoritě učitele tím, že povstanou a nadále se bez vyzvání nevyjadřují, ať už učitel sděluje cokoliv a jakkoliv.“ Tradiční úvodní pozdrav Kartous interpretuje ve svých chorých představách jako zaslepený hold autoritě. Že by také mohlo jít o docela „obyčejnou“ úctu vůči dospělému a smluvený signál, že právě začíná hodina? Jak by si to kartousové představovali? Uspokojilo by je „času voe“? Nebo by stačilo sundat nohy z lavic? Chtěli by snad prosadit hulvátství jako svoje „skryté kurikulum“? V rádobyučeném tlachání tak Kartous pokračuje v neblahém poslání experta a „velmi podstatně ovlivňuje veřejnou náladu a všudypřítomný obraz o školách, učitelích a univerzitách.“
A tuto veřejnou náladu a tento všudypřítomný obraz o školách Kartous ovlivňuje a používá k tomu slova velice neomalená: „…v rozporu s demokratickou představou o svobodně, samostatně uvažujícím člověku vychovává skryté kurikulum veřejného školství své žáky ke slepé podřízenosti formálních autorit.“ – Je zvláštní, že týž Bohumil Kartous je také představitelem tzv. obecně prospěšné společnosti EDUinu, která si pro tento rok jako jednu ze tří priorit vytýčila podporu právě veřejného školství. Že svými slovy Kartous páchá přímo opak, je více než zjevné. Čemu věřit? Spolek EDUin buď trpí nějakou myšlenkovou schizofrenií, nebo nám prostě lže. Vytvářet falešný obraz veřejného školství ničemu neprospívá; snad kromě laciné popularity takového experta.
Zdeněk Sotolář
Objektivní není totéž co stejný
Tak prý najednou hrozí jakési snížení kvality přijímaček a maturit. A přijímačkový pohovor prý by nebyl objektivní.
Zdeněk Sotolář
Novináři nešíří informace, zato šíří zmatek
Především v informacích o školství. Dnes v Novinkách.cz jeden tvrdí, že ministerstvo školství o revizi rámcových vzdělávacích programů usiluje delší dobu. Usiluje? Jak? Nějaký příklad? Opak je pravdou, pane redaktore.
Zdeněk Sotolář
Co ve školách zůstane po současném chaosu?
„Školní vzdělávací programy a tématické plány jsou přesycené balastem,“ říká paní ředitelka Gottfriedová. Co vlastně říká? A co říká o sobě? A co neříká?
Zdeněk Sotolář
Budou školy příště ve svěrací kazajce paragrafů?
Úvodem je potřeba jasně říci, že distanční výuka je nouzovým řešením nouzové situace. V mnohém jsme se poučili a zjistili, co jde, co nejde. Například jsme zjistili, že učitelé dovedou rychle improvizovat bez skutečné pomoci MŠMT.
Zdeněk Sotolář
Ministře Plago – odstupte!
Plaga zarputile prohlubuje chaos v českých školách a svými chaotickými a vnitřně rozpornými pokyny popírá zdravý rozum, mate veřejnost a ničí pohled na celé školství.
Zdeněk Sotolář
Ministr Plaga dál řádí jako génius chaosu
Prý navrhne vládě, aby se do školy vrátil celý druhý stupeň. Dobrovolně. Ve skupinách. Ne se učit, ale jen tak – pokecat si.
Zdeněk Sotolář
Jak potopit vzdělání aneb Zdaleka ne poslední expert v Čechách
Vzdělání je bezesporu věc veřejná, věc dotýkající se všech. Každý v této zemi je žák minulý, současný nebo budoucí. Stejně jako je každý v této zemi minulý, současný nebo budoucí pacient. Ale jen ve školství řádí tolik expertů.
Zdeněk Sotolář
Učitel je spotřebním materiálem systému
Slyšíme to vlastně pořád. Nedávno v rozhovoru s Janou Strakovou: „Naši učitelé naopak kladou důraz na výsledky“. Ale opravdu to jsou právě učitelé, kdo klade důraz na výsledky?
Zdeněk Sotolář
Smetana řekl, nebo Smetana řekla? Kam až povede prznění češtiny?
„Současný právní stav nutí ženy, které chtějí příjmení bez -ová, ke lži.“ Řekl Profant. Nebo řekla Profant? Řekla Válka? Nebo řekl Válka?
Zdeněk Sotolář
Trocha počtů aneb Kdo vlastně tahá spolu s MŠMT za nitky?
V článku Adély Skoupé padne řada jmen. Mazancová, Jirásko, Černý, Zajíček, Schejbalová... Autorka se asi opravdu snažila oslovovat, aby článek nabyl věrohodnosti.
Zdeněk Sotolář
Co vše přináší vzdálené vyučování? Třeba přehnaná očekávání.
Karanténa uvrhla školy do nových podmínek, do nečekaných podmínek, do podmínek vzdálené výuky. Ale hned se najdou „modernisté“, kteří možnosti takové výuky a jejího hodnocení přeceňují. A vylétají ze stejných hnízd jako vždy.
Zdeněk Sotolář
Zbytečný manuál zbytečného ministra
Měsíc jsme čekali na manuál, který upřesní způsob výuky po návratu/nenávratu do škol. Když jsme se ho dočkali, ministr nás ujišťuje, že jeho plnění nikdo nebude vyžadovat.
Zdeněk Sotolář
Hokus pokus Plagus aneb ještě větší chaos na školách
Nedávno MŠMT vymyslelo návrat/nenávrat žáků prvního stupně a teď přichází s podobným nápadem pro deváťáky.
Zdeněk Sotolář
Pandemický nárůst bezobsažných komentářů ke školství promořuje média
Málokterá profese je bombardována tolika přechytralými komentátory jako právě školství. Komentátoři se slétají k hostině jako bodavý hmyz. Nemusí nic pořádně vysvětlovat, nemusí ani ničemu pořádně rozumět. Stačí bodat a bodat.
Zdeněk Sotolář
Nebude-li pršet – nezmoknem aneb Alibismus ministerstva školství
Tak jsme se dočkali vyhlášky o hodnocení výsledků vzdělávání žáků ve druhém pololetí školního roku 2019/2020. Nějaké překvapení?
Zdeněk Sotolář
Od vzdálené výuky k blízkému chaosu
Tak nějak vypadají plány MŠMT na další období. Podle harmonogramu chaos vypukne v pondělí 25. května.
Zdeněk Sotolář
Česká žurnalistika: Bože, jak hluboko jsem klesla…
Dalším svědectvím pokleslé úrovně naší žurnalistiky je rozhovor s učitelem Tomášem Chrobákem. Nechci mluvit o tom, co říká pan Chrobák. Ale o tom, co dělá redaktorka Renata Kalenská, která rozhovor vedla. Vedla? Podívejme se.
Zdeněk Sotolář
Šíření poplašných zpráv jako povolání
Tak nějak se chová naše publicistika. Třeba Kateřina Perknerová v rozhovoru s náměstkem šéfinspektora Andrysem.
Zdeněk Sotolář
Ufňukaná Ursula, koronavirus a pomazánkové máslo
Ne ta Uršula z Harryho Pottera, ale ta bruselská Ursula. Koronavirus totiž odhalil také cosi o Evropské unii.
Zdeněk Sotolář
O hyperaktivní ČŠI jedoucí na klimatické vlně
„Téma klimatické změny spadá do oblasti dvou průřezových témat rámcových vzdělávacích programů.“ Takových témat ale můžeme jmenovat celou řadu. Ale ČŠI šetří klimatickou změnu. Protože to téma teď frčí? Kdo komu jde na ruku?
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 289
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 888x