Najdeme ho na Novinky.cz. Obvyklá koláž rozličných výroků bez ladu a skladu pod titulkem Většina Čechů historii vlastní země moc nezná. Pokud čtenář čeká na pointu, má smůlu.
Autor svoji myšlenkovou smršť zahajuje hned perexem. „Češi jsou sice hrdí na historii země, současně ale většina lidí přiznává, že o minulosti mnoho konkrétních znalostí nemá a ani je aktivně nevyhledává. O historii země se vůbec nebo málo zajímá 59 procent Čechů.“ Z toho by tedy plynulo, že se o historii více nebo hodně zajímá 41 procent Čechů. A to by nebylo tak špatné! Novinář s jiným postojem nebo jiným záměrem by třeba napsal, že O historii země se zajímá téměř polovina Čechů.
„Češi poznávají v současnosti minulost země spíš prostřednictvím historických filmů, televizních seriálů, návštěv hradů či jiných kulturních památek než studiem odborných publikací a listováním v zaprášených foliantech, shodují se historici i sociologové.“ To je jistě velice překvapivé zjištění. Mají snad historici, sociologové a především autor tohoto článku představu, že Češi vezmou v touze po znalosti historie útokem právě archivy? A který šťastný národ je na tom jinak než Češi?
Objevnost článku se stále stupňuje, až se dostaneme k tomu nejpřekvapivějšímu. „Soubory přesných historických dat, postojů a dalších věcných informací lze totiž získat zpravidla jen studiem dobových pramenů, foliantů a vědeckých spisů.“ Zatímco pro zlobivé Čechy platí, že „oblíbeným zdrojem jsou i historické detektivky a romány. Tedy zdroje, které jsou spíše interpretací historie, výběrem zajímavostí s cílem přitáhnout pozornost, divácký zájem, ale i pobavit.“ No a? Co je na tom divného?
Možná by bylo lepší, kdyby se autor od historie vrátil ke klasice typu Pes pokousal muže. Třeba by alespoň překvapil v duchu žurnalistického pravidla News is what´s different.
