Ví vůbec novináři, o čem mluví, když píší o školství?

Na webu Flowee.cz najdeme článek Známkování je kontraproduktivní, vychází z rozhovoru s Radko Sáblíkem, spoluautorem nové vzdělávací strategie. Autorkou článku je Tereza Hermochová. Vypadá mladě, mluvím o ní tedy jako o slečně.

Hned začátek je skvělý: „Žáci by se jinými slovy také měli přestat biflovat zbytečné informace, jít s dobou a sžít se s technologiemi. Jak toho chtějí pedagogové dosáhnout?“  Pedagogové? Copak je slečna Hermochová oslovila? To by musela být z jiné publicistické planety. To by musela zvednout zadek a vyrazit mezi pedagogy – nejlépe učící učitele – a ptát se, ptát se, ptát se. A pak konfrontovat. To ovšem slečna redaktorka jednoduše neudělala.

„Naprostá shoda je v tom, že osnovy jsou obecně přebubřelé, že je potřeba je zeštíhlit, zestručnit, zredukovat“. Jo? Co vlastně slečna redaktorka myslí osnovami? Osnovy jsou totiž součástí školních vzdělávacích programů. Tedy v rukou škol. Jejich zeštíhlení, zestručnění nebo zredukování musí být tedy zároveň zeštíhlením, zestručněním a zredukováním pravomoci škol. A jejich autonomie. To ovšem redaktorka zjevně neví a nekomentuje.

„Je zájem do toho dokumentu dostat techniku, environmentální výchovu, sexuální výchovu, brannou výchovu a všechno možné“. A čí je to zájem? To by chtělo zapátrat, ale od stolu se nechce, že? Mrknout se na to, jak a proč kdekdo za kdeco lobuje. Kdo asi tlačí techniku, která je jako předmět už pilotována? Kdo asi tlačí na brannou výchovu, když už po školách běhají podivní lidé v maskáčích? To ovšem slečna redaktorka opět neví a nekomentuje.

„Na druhé straně je otázka, kdo to bude učit, protože na tyto nové věci nejsou lidé, kteří by to vyučovali, takže to pak vyučují učitelé, kteří to mají jako doplnění úvazku. Bohužel tomu pak odpovídá kvalita.“  Co o té kvalitě slečna redaktorka vlastně ví? Kde bere tu drzost cokoliv hodnotit? Na hrb učitelů se totiž háže mnohé (třeba inkluze), aby pak kdejaký neumětel hodnotil jejich práci. To ovšem slečna redaktorka neřeší. Učitel je prostě jen laciný terč.

Dál už jsem nečetl. Dál už jsem nemohl.