Náročnost by měla být stejná, obsah by se měl přizpůsobit každému oboru a typu školy zvlášť.

Nazýváme-li jakýsi certifikát "MATURITNÍ VYSVĚDČENÍ" (bez jakéhokoli dalšího upřesnění), tak se nutně předpokládá, že jeho držitel splňuje určité vzdělanostní standardy a nikoli pouze to, že utrpěl jakési (blíže neidentifikovatelné) čtyřleté vzdělávání, ke kterému byl rozhodnutím kohosi přilepen i ČJ, cizí jazyk a případně i matematika.

I řidičský průkaz je rozdělený do skupin podle druhu vozidla, na které vzniká oprávnění.

Souhlasím s tím, že tzv. maturitní vzdělávání na jednotlivých typech škol je neporovnatelné. Ale už z názvu onoho výstupního "glejtu" by mělo být jasné, k čemu je určen.

Za první republiky existovala klasická a reálná gymnázia, zatímco ta první připravovala studenty na akademickou dráhu, ta druhá pro praxi, ale maturitu měli všichni absloventi.

I za totáče zaměstnavatel rozlišoval, jestli jde o absolventa gymnázia, průmyslové školy či jiné odborné.

Proč by měla např. zdravotní sestra mít stejné znalosti z matematiky, jako budoucí student matfyz nebo jaderné fyziky?

Máte dvě možnosti. Buď maturita opravňuje hlásit se ke studiu na VŠ nebo kupř. je kvalifikačním předpokladem pro výkon nějaké profese atp. - pak musí být jen jeden metr. A měl by být mnohem přísnější.

Anebo bude v náročnosti maturit zásadní rozdíl - pak se ovšem ty "jednodušší" nemohou jmenovat maturita.

Jeden metr maturity ovšem mnohem přísnější je nutnost. A klidně ať to neudělá polovina dnešních "maturantů", kteří na normální maturitu prostě nemají

A nemel by se zmenit spise obsah a forma zaverecne zkousky? A i nazev toho lejstra? A i prava plynouci z toho lejstra?